sobota 11. dubna 2015

A teď vážně...

Člověk musí za svůj život absolvovat tak velkou spoustu kokotin, že mu pak nezbývá čas na to, aby dělal něco, co kokotský není. Ale teď vážně, je pozoruhodné kolik toho dokáže člověk vytrpět a snést, a hádám, že ta kurva bolest nikdy neskončí. Máme jednoduchý problém, zůstat naživu ve společnosti beze smyslu a bez srdce - krutost číhá všude. Většina z nás prožije celý život v nejistotě a na hraně živoření. Mysl i duch by se z toho měli usoužit a zbláznit - a taky že ano.
Zůstat nad věcí uprostřed toho sračkobití je sice fajn, ale naprosto mimo realitu. Potřebujeme něco smysluplného. Co máme? Asi tak nic... Je to zvěrstvo takhle automaticky plýtvat časem a životy lidí. Chybí nám vedení, ale to je jaksi v nedohlednu. Přežíváme jen s notnou dávnou štěstí a kuráže, a to by utahalo i vola.

1 komentář:

  1. Naprosto suprový článek. Zaprvé souhlasím a zadruhé je fajn, že se nebojíš použít ostřejší výrazy.. :D

    OdpovědětVymazat