Dětská psychiatrická klinika, oddělení 21

Na blogu mé nejlepší kamarádky jsem našla článek na toto téma. Tento článek jsem chtěla napsat už více než před měsícem, ale pořád jsem nevěděla jak ho napsat. Tak se o to alespoň pokusím :)

Ano, bohužel (nebo bohudík?) i toto místo patří do mé minulosti. V září 2013 jsem byla přijata na Psychiatrickou kliniku fakultní nemocnice v Brně. Strávila jsem tam pět týdnů. Na den kdy jsem tam nastupovala asi nikdy v životě nezapomenu. Nejdříve jsem musela projít přes chirurgii, následně krizové centrum a poté se rozhodlo, že si mě nechají na dětském psychiatrickém oddělení. Celý tenhle kolotoč obcházení doktorů trval tři hodiny. Podstoupila jsem přijímací vyšetření, teta a paní ze sociálky vyplnili přijímací papíry a bylo to. Byla jsem v pasti. Zabavili mi cigarety, zapalovač i nůžtičky na nehty. Dokonce i obyčejnou tužku, řekli, že je moc ořezaná :D. Bylo osm večer a sestra mě zavedla na pokoj, ukázala na postel, která měla být odteď moje a odešla. Jediné na co jsem ve svém zoufalství ještě našla sílu bylo si sednout a brečet. Po chvíli se vrátila sestra se slovy:"nebreč, tohle přece není vězení". Odsekla jsem jí: "to tvrdíte vy!". Byla jsem na pokoji s dalšími holkami, každá jsme měla svůj odlišný problém a svoje démony. Když jsem tam byla první den narazila jsem na slečnu, která byla asi o tři roky mladší než já a byla tam už potřetí. Byla velmi moudrá. Bylo mi líto, že to všechno o čem mi vyprávěla postihlo zrovna ji. Zanedlouho přišla sestra, že je večerka. Rozestlali jsme si a zalezli do postelí. Když jsem věděla, že už všechny holky spí rozbrečela jsem se. Celou noc jsem nespala a usmyslela jsem si, že nebudu jíst. Další čtyři dny jsem nesnědla vůbec nic a nakonec mi můj psychiatr řekl, že mě propustí za pár dní domů. Nevím kolikátý den mého pobytu to bylo, ale přišla na náš pokoj nová slečna. Měla hnědé vlasy, brýle. Byla hubeňoučká. Pokaždé, když jsem na ní koukala záviděla jsem jí její postavu. Prostě princezna. Chtěla jsem být jako ona. Po týdnu mě propustili a já myslela, že je všechno zase v naprostém pořádku. Jak moc jsem se spletla. Venku jsem vydržela týden a pak jsem byla na oddělení vrácena po pokusu o sebevraždu.

Když se na můj pobyt tam podívám teď zpětně zjišťuji, že to bylo vlastně nejkrásnější i nejhorší období v mém životě. Nedokáži vám to vysvětlit. Nějakých 20 dětí zavřených na jednom oddělení. Zní to hrozně, ale věřte mi, že není. Měli jsme přesně stanovený režim, který většinu z nás uklidňoval. Skoro nikdo se netajil s tím proč tam je. Nebylo proč. Mohli jsme si toho mezi sebou říci hodně protože jsme věděli, že tihle lidé nás neodsoudí. Našla jsem si tam svojí nejlepší kamarádku. Měla jsem ji ráda, mám ji ráda a budu ji mít ráda. Jsem moc ráda, že jsme pořád v kontaktu a navštěvujeme se. Když jsme zůstali na víkend v pokoji sami dvě vysedávali jsme na parapetu a koukali z okna. Povídali jsme si o všem možném. Obě dvě jsme studovali stejný obor. Pozorovali jsme vrtulníky, smáli jsme se. Byli to ty vzácné chvilky štěstí :) Mám ji ráda berušku moji!.

Nakonec přidávám ještě náš denní režim, abyste si uměli představit, jak to na takovém místě chodí :) .
6:30- vážení (pondělí a čtvrtek) : V pondělí a ve čtvrtek nás vždy sestra vytáhla z postele se slovy,, vyčůrat a zvážit!".
2. 7:00- budíček : Rozsvítilo se vždy velké světlo a muselo se vstávat.
3. 7:15-rozcvička
4. 7:30- snídaně : Měli jsme na ni tak 20 minut. Většinou rohlíky s máslem a tučným sýrem nebo koblihy a přeslaz.kávu.
5. 8:00- léky
6. 8:15-vizita nebo vizita v kruhu : Většinou byla vizita na pokojích, přišli doktoři, zeptali se vás jak se máte avíc je nezajímalo. Vizita v kruhu vypadala tak, že jsme šli do hlavní místnosti, rozestavili židličky a ptali jsme se vzájemně na otázky. Spíš než vizitu mi to vždy připomnělo přehlídku místních trosek.
7. 8:30- 10:00- dop. škola Učivo ze základky. To mě, která byla ve druháku na střední bylo k ničemu :D
8. 10:00-svačina nemocniční hnusy (např. loupák a velký pribinák)
9. 10:30-12:00- škola nebo terapie V pondělí a ve čtvrtek byla skupinová terapie. V pondělí pro ppp a ve čtvrtek pro všechny. Na skupině pro ppp jsme probírali nějaký věci o jídle a blá blá. Musím uznat že to občas ale pomohlo. Na skupině pro všechny se ale probírali samé blbosti a pitomosti které nám byli úplně k ničemu.
10. 12:00-oběd Nemocniční hnus, porce jak pro armádu...
11. 13:00- školní družina nebo dílny Pokud jste si vybrali družinu, museli jste strávit odpoledne u takové strašné drbny (družinářky).Koukali jste na sama doma :D a nudili jste se. Pokud jste si vybrali dílnu,dělali jste tu jaká zrovna v ten den byla (keramická,kreativní apod.)
12. 15:00- svačina Suchý rohlík a skleničky mléka. Nejedla jsem to. Projistotu :D
13. 15:30- školní družina nebo návštěvy Každý den jsem se modlila aby přišla návštěva a já nemusela do družiny :D Navíc když mi přišla návštěva mohla jsem jít ven a doplnit trochu nikotinový deficit :D
14. 17:30-večeře To byli vždycky největší porce, celé pomazánkové máslo a 4 chleby k tomu nebyl problém a na závěr banán apod.
15. 19:00- 2. večeře -nutridrinky a bílkoviny a jogurt nebo puding
16. 20:00- večerka Zhasíná se a koukejte spát! :)